Seč 2019

Stalý tábor Seč : 29. 6. – 6. 7. 2019

Adresa: Tábor Vodních Skautů
Kamenná obec 350
Seč u Chrudimi
538 07

Den 1. – 29.6.2019

Rok se s rokem sešel a jsme tu zase. U klubovny jak bleskem díky pomoci agilních rodičů bylo naloženo tak bryskně, že v 9:50 jsem byl u klubovny sám s Transitem, pouze vzadu na sedačce spal Vosák a vepředu se pekl Aladin. Po příjezdu na základnu pokračovaly dopomoci a tak jsme kolem poledne už měli stanové městečko téměř hotovo…. zbývalo jen dostat lodě k vodě.

Počítali jsme, že ne každý má s sebou jídlo a k obědu už máme připravenou čočovou polívku. Není ještě vše hotovo, ale už každý bydlí, a pouze jeden stan se zatím rozpadl… Asi Speedy a Žovka moc divočely a kování lehce povolilo… asi to tatínek na brigádě málo utáhl nebo tak něco.

Po obědě hodinka bezpečnosti s Džinem, který vysvětluje pravidla pobytu a Peggy zase varuje před teplem, klíštětem, africkým sršáněm, ledním medvědem a dalšími obvyklými nástrahámi v okolí. Proběhlo rozdělení do družin, máme celkem šest družin a k nim šest bocmanů. Zvláštní je, že žádný z kormidelníků nebyl nadšený, ale když se s družinou seznámili blíž a hlavně kdo je v té vedlejší družině, tak už zas tak moc měnit nechtěli, takže zatím se to jeví vyrovnaně, uvidíme po pár hrách.

Ke svačině máme okurku, zbytek nějaké buchty a řešíme, jak se vejít ke stolům, protože je nás tu zatím 65 (počítám tedy všechny duše od 3 měsíců a pokud přijede i Děda tak do 89 let. Je to ale hodně, proto jdeme k vodě téměř všichni a jdeme se cachtat. Voda je zatím čistá, nekvete, přesto buduje Datel, Digger, Rákos, Stopař vedle umývárky i venkovní sprchu pro rychle umytí i osvěžení.

Družiny staví mohyly a pak i s celou posádkou na kánoi se přeplácat jen rukama až na koupací pláž u přístaviště. Byl to kousek, ale nakonec se stejně všichni otočili, dokonce některé holčičky říkaly, že je jim ZIMA…to tedy závidím, bylo třicet dva.

Družiny zatím vymýšlejí jména a v kuchyni se chystá další jídlo… je to asi premiéra, ale máme kuskus (někdo se vtipně zeptal kus kus čeho to bude), byly k tomu plátky kuřecího a zalito omáčkou to byl kus dobrého pokrmu na závěr dne.

Haranti Žižkovci Kališníci Hraničáři Meč Templáři
Vosák Šikula Marlin Šotek Bobeš Fakír
Hvězdář Rohlík Piloun Kapr Aladin Messi
Lodník Brtník Ondra Foxík Idefix Vorel
Speedy Šipka Anička Julča Bára Užovka
Dino Jakub D. Elza Tomáš Vojta L. Pinky
Verča Krystínka Ája Hvězda Natálka Lukáš
Kačka Štofík Jakub J. Adélka Klárka

Večer se admiralita dohodla, že zítra rozjedeme táborovou hru a až to začne péct, tak utečeme do vody. Po nástupu se uskutečnila porada bocmanů s vedením, po další hodině i porada kormidelníků a člunařů. Když jsme se poradili o všem byla skoro večerka, takže pokračujeme zítra… a cíl? Přečkat saharské léto 🙂

Den 2. – 30.6.2019

V neděli se Asterix tak těšil na rozcvičky, že zmotivoval několik odvážných k dobrovolné rozcvičce, protože jinak je svaté právo mužstva, že v neděli se po ránu necvičí. K snídani se toho moc nechystalo, protože většina služby místo snídaně začala s předstihem škrabat brambory a tak na výdeji začali dost vážně plavat.

Loupák s máslem a marmeládou tvořili teprve pod dohledem strávníka a výdej se jim protáhl na 25 minut! To musíme zlepšit. To mezitím na poslední zbylo chladné kakao. Ono to asi nebude vadit, je před námi tropický den.

Na kontrole stanů se ukázala Fakírova posádka, neztratili ani bod a po nástupu už se pomalu chystáme na zahájení úsekové hry. Naše skupina ochotnických divadelníků zahrála celkem rozsáhlou aktovku na téma „Tři papeži“, kdy zejména Datel zářil v roli Benedikta, jeho věta: “ já jediný v kristuskách tu kráčím ve šlépějích Krista“, vzbudila zájem a pochybnost jestli je předváděný text skutečně autentický nebo jen volnou básnickou licencí.

Ostatně ani postava Jana Husa se zelenožlutými vousy a přehozem ze zahradní netkané textilie nebyla úplně podle pravdy, nic to však neubírá na výkonu herců a záměru dramaturga. V menších rolích působila Rosňa jako Zikmund, Peggy a Střela jako další z papežů a Sysel v roli válejícícho herce s tlustým břichem (popravdě byla ta role tak malá, že jsem nepostřehl, koho hraje, ale je možné, že to byl zapíchnutý Václav IV.). Celé mužstvo napjatě poslouchalo, jestli nakonec bude nebo nebude svolán koncil do Kostnice… a nakonec tedy ano, bude třeba se na to připravit – družiny se vrhly do výroby kuší, štítu, luků a měšce, aby cesta do Kostnice proběhla bez komplikací.

Po svačině kdy byl tavený sýr s chlebem, pak se v kuchyni rozjela manufaktura s řízky („je přece neděle“ řekla Lucka) a obalila na sedmdesát vepřových plátků a na domácím sádle to za chvíli jelo.

Družiny dokončovaly své vybavení a rozeběhla se hra o čest… uchránit vlastní štítový erb před uloupením. Vlažný výklad pravidel znamenal, že se to zvrhlo v bitku, pro další pokračování dáme pravidla striktnější. Sluníčko přitápí na vyšší level, začíná být celkem nedýchatelno, naštěstí se ukazuje sem tam závan, který signalizuje, že by to dneska asi šlo i s plachtami.

Oběd byl pravý nedělní: brambory, řízeček, okurkový salát a jako polévka kuřecí vývar se zeleninou, na rozjezd to je docela vysoko vytažená laťka. Polední klid se nepovedl, díky skupině, který hrála městečko Palermo s mafií a pomatenými občany se po celou dobu v tábořišti ozýval strašný řev. zejména Aladin řval jako blázen.

Na odpoledne se musíme už přesunout k vodě, na tábořišti je o pět stupňů víc než dole v přístavišti. Fouká stálý vítr kolem pěti metrů, ideální na plachtění, ale nastrojili jsme jen jednu loď, se kterou na hodinu a čtvrt odjeli kormidelníci Marlin, a Bobeš ještě s Messim, zcela bez zájmu o zbytek družiny se vrátili až po svačině.

Zbytek zatím plaval. Plnili jsme plavání do Plavčíků, 25 metrů doplaval nakonec každý, další oddíl nastoupil na ambiciozní stovku, to už každý nedoplaval. Pak se zájemkyně pokusili o složení odborky Plavec/Plavkyně a hned první den máme novou držitelku odborky, Šipka dokázala plavat pod vodou, šlapat vodu, i plavání s oblečením a splnila. Zítra budeme pokračovat, počasí opět bude přát pobytu na vodě, u vody a ve vodě. Ke svačině se dolů zavezl jogurt a šťáva a pak se družiny vydaly do dalšího úseku a sice vybavit Jana Husa na cestu do Kostnice Pravdou (tedy ne tou Pravdou ve formě novin z Kremlu), ale pravdivým výroky, které se nacházely v „kostelech“ na pobřeží. Nebylo to na čas, ale na počtu pravdivých výroků, které družiny stihnou předat, než se Jan Hus do Kostnice vypraví. Jak družinám sám Jan Hus (Asterix) na úvod hry prohlásil, „kdo pro pravdu plane, nemůže být spálen“ (nebo tak nějak to bylo – asi trochu pomýlený názor). Vyhráli Hraničáři, před Mečem a ostatními.

Bylo kolem půl páté, když se nastrojily zbývající plachetnice a ještě se nakrátko vyjelo, než padne vítr. Nahoře zatím nová služba Harantů namazala chleby zlehka Ramou, dozdobila šunkou a okurkou. V době nástupu stále hic, takže plánujeme se opět co nejvíce držet u vody.

V době večerky teploměr ukazoval stále 29 stupňů a tak se nedá příliš aktivně pracovat ani večer.

Den 3. – 1.7.2019

V pondělí už je rozcvička zcela řádná a nastupuje veškeré mužstvo – žádná dobrovolnost se tu nepěstuje.

Jsme ale hodní a tak nemusí všichni do plavek (když si chtějí v přehradě namočit i ponožky a trika, nebudeme v tom bránit). K snídani máme přeslazený čaj a kousek chleba. A to doslova, můžete se sami přesvědčit, jak skromně tu žijeme.

(tohle jsem sice vyfasoval, ale každý si mohl přidat podle libosti – jo a takhle mi to neukousli, to už jsem byl já)

Na nástupu kontrolujeme stany a jak řekla trefně Delfy: „mají trapně uklizeno, to je hrozný“. Potom začínáme svádět boj s počasím. Nejprve jsme mysleli, že dopoledne budeme u základny. Jako první program se naháněl uprchlý papež z koncilu, museli u toho lovit zlatou rybu, stavět pyramidu, bylo to spojeno s různými taškařicemi, například se přes cestu přehazoval naplněný ešus a cestou se stále sbíraly informace, kudy že to ten papež zdrhá.

Ke svačině už je hic a sýrovka. Je netaktické se zahltit suchým pečivem, znalejší pošetřili místo na oběd. Trochu máme zpoždění a zdá se nám, že je opravdu hic na to, abychom začali upalovat Jana Husa, navíc nám z rádia naznačili, že je zákaz zapalování ohňů. Tak jdeme radši k vodě a koupeme se. Předtím však byla jednoduchá soutěž vyjet a otočit kánoi a vylít ji. Některé družiny měly problém už s tím „vyjet“… otočit se uměl každý… a vylití záleželo na silách posádky, Haranti a Kališníci byli dost pozadu.

Jdeme úmorným počasím zpátky k základně, kde je na teploměru 34… co dodat, snad jen, aby to skončilo! Nahoru se vypravila nejdříve služba, aby pomohla s výdejem oběda, byla rajská polévka, hadí vejce (tarhoňa) s kuřecími stehny a křídly a zbylo toho dost.

Po poledním klidu máme v plánu schovat se do vody, ale pohled na meteoradar ukazuje, že to brzo nebude potřeba. Bocmani jen hodili bojky na vody, ale víc se nestihlo. Od Čáslavi se už valí stěna blesků. Máme docela štěstí, to nejhorší šlo od nás jižně, něco málo i severně a nás to lízlo, nejbližší blesk byl dva kilometry. Ale tak tři čtyři minuty v čele bouřky zafučelo do tábořiště tak mohutně, že pingponový stůl na kolečkách odjel na náměstíčko, tam chtěl zahnout ke hřišti, ale to už jsme ho chytili. A přitom zjistili, že Coleman svoji dezerci zvládle lépe a odletěl k sousedům přes dvoumetrový živý plot. Nazpátek ho vraceli Stopař, Pampy, Sysel, Asterix, Kurýr a Střela po částech, až usušíme, tak se ukáže jak moc si užil výlet. (nakonec tři tyče zlomený a další osud fungování nejistý)

Ale jinak jsme byli rádi, jiné škody nehlásíme, máme zalito, prach a pyl spláchnut. Ke svačině je nektarinka a koláč (bylo ho asi osm plechů, takže zbyl i jako dezert k večeři) a pak už se konečně stalo nevyhnutelné. Jan Hus odmítl se zříci svého učení a koncil usoudil, že hlásá kacířské bludy a musí být upálen. Družiny se těší na pálení čehokoli, ale teď to bylo na čas a to byste nevěřili, kolik jich najednou nemohlo najít sirky, dřeva je všude celkem dost, ale jak na potvoru to některým nehořelo… Jan Hus by se asi uzíval, než by si ohřál kolena. Tentokráte nevyhráli Hraničáři, asi i proto, že Šotek chytl něco do oka a byl transporotván do nemocnice, další ztrátou je Jakub, který si stěžoval na astma a tak si ho radši rodiče odvezli. Vyhráli tedy Haranti.

Před večeří se vyčasilo, zahráli jsme rugby, frizbee, menší holky si hrály asi na nemocnici a přenášely se, nebyl jsem úplně poučen o co v této hře šlo. Vše dohlížel Rákos z mobilní jednotky.

K večeři máme zbylé hadí vejce jako těstovinový salát a jak jsme si mysleli, že je krásně zalito, tak se začalo zalévat zase… proudy vody letěly ze šikma jídelnou, ale brzo to přestalo a vodu nahradily kroupy. Několik nebroušených diamantů přistálo i do ešusů a talířů a pršelo dost vytrvale i do doby nástupu.

Provizorní nástup za doznívající bouřky byl ve společenské místnosti, zítra už můžeme rozjet programy bez ohledu na počasí. Bouřka se ještě dvakrát vrátila a nakonec pršelo docela vydatně a dlouho, takže máme zalito.

Den 4. – 2.7.2019

Teplota po ránu byla dostatečně pokleslá na to, aby Rohlík přišel s dotazem jestli musí ráno na mokrou rozcvičku. Zeptal jsem se ho, jestli má nějaký zdravotní problém, ale jen říkal, že se mu nechce. Tak jsem mu na teploměru ukázal 21 stupňů a do vody doslova vběhl (on tedy ten teploměr je hned vedle vařiče v kuchyni, takže malinko zkresluje… cca asi tak o pět až patnáct stupňů), ale to nevadí. Služba si z kuchyně libuje, že to není tak špatný vynechat rozcvičení a radši chystat cereálie. (Určitě lepší chystat, než to pak jíst)

Mužstvo je na tyhle naslazené vločky z extrudéru asi zvyklé, všichni byli spokojení. Po nástupu došlo na největší špindíry, konečně od Vosáka přešla vlajka na Hvězdáře a Lodníka.

V prvním programu byly boje o vlajku v lese s ocásky za opaskem… klasická bitka. Ke svačině jsme se rychle posílili houskou s cibulkou a paprikou a už Džin vedl mužstvo na hru: „Od špice k zadku“. Běžela se postřehová hra s deseti zastávkami. A nevyhrál při ní nejrychlejší a ani nejznalejší, vyhrál Marlin, který byl dostatečně rychlý a ukázal i akorát znalostí a doběhl v záporném čase mínus sedmi minut před Vosákem a Bobešem. Celkem jedenáct závodníků doběhlo dříve než vyběhlo, ale úspěchem je, že doběhl každý.

K obědu je trochu prasárnička… vepřové alá moravský vrabec se zelíčkem a brknedlíkem,

a že toho bylo, že i zbylo… a přesto – bohužel se našly některé děti, které šly maso – a bylo to plecko – vyhodit… a zelí taky… a knedlíky… to srdce krvácí. Nejde o to, že bychom na to neměli….jen to přijde líto, že si dnes neváží děti jídla.

Polední klid byl tentokráte dlouhý, oběd jsme zvládli v čase a tak se odpočívalo skoro dvě hodiny. Třetí program jsme se dostali k vodě. Na čas se do úsekovky převracely lodě….

modifikovali jsme průběh Defenestrace, přece jen se nám zdálo, že máme moc nízký barák na reálný průběh této události. Služba zavezla svačinu k přehradě, museli si na to vzít dvě kárky, aby uvezli i várnici, ale díky tomu se mohlo pokračovat v programu na vodě. Zahájily se rozjížďky v plachtění do Táborové regaty, po prvním cyklu rozjížděk se daří Harantům.

Nahoru se jde za příjemného večera a to už Lucka stojí v kuchyni s náloží výborných buchtiček a kotlem šodó. Díky Asterixovi se nám daří pískat téměř všechny nástupy načas, ani večeře není zpožděná, alespoň to nevystydlo. Na nástupu se mužstvo dozvídá, že si večer konečně dáme táborák, a že by u něj měli něco zazpívat. To byla opravdu nevídaná, ale hlavně neslýchaná katastrofa… těžko soudit, proč je současná generace natolik amuzikální… já obvykle chválím, jak šikovné máme děti v oddílech (ať již Svojsíkáč, závody, rychlost, i v hlavě něco je)… hudebníci ale zcela určitě nejsme. Jen díky Stopařovi jsme zapěli, většina dětí však nezpívá, stydí se, neznají texty,… asi nehrajeme to „in“ z „YouTube“ (zcela určitě ne). Pěvecká soutěž u ohně byla opravdu strašná,… k pláči. Nakonec nejlepší z té hrůzy bylo Prší, prší… (no považte, co to muselo být za zoufalství), další čtyři družiny si netroufly ani začít, nebyl zde nikdo kdo by udal tón, nebo alespoň dirigoval, hrůza tedy. Ale nakonec jsme to přeci jen jako celý tábor rozjeli a zazpívali si až do deseti hodin.

Den 5. – 3.7.2019

Ráno už je trochu chladněji, u kychyně sotva patnáct, ale Asterix to označil za „luxusní“ a rozcvička je opět až do Seče. Už si všichni zvykají, neprotestuje se, voda je po bouřce čistá, nekvete, takže koupání není zatíženo riziky nějakého setkávání se na kožním. Služba tvrdošíjně odmítala moji snahu namazat housky máslem „dovnitř“, přemlouval jsem je, že jen ty nejlepší z nejlepších to dají, ale Fakír a jeho družina asi nechtěli být ti nejlepší a mazali navrch. K tomu kolečko salámu, jarní cibulku kdo chtěl, bylo toho dost i pro přídavky. Po nástupu se chystají bocmanské hry, které v omezeném počtu přežili všichni. Asi nejlepší byla hra Na pašeráky. Mezitím Sumec s nadšeným výrazem v očích chystál luky a šípy pro lovení bizonů. Těžko říci, proč právě bizoni, ale ve druhém programu je zahrál právě Sumec užasně a i když byl jako bizon smrtelně raněn, šířil mezi lovci paniku až do úplného skonu. Zejména Julie pálila jako zběsilá, trefila asi 5 bizonů a ještě že ji došly šípy, jinak by nadšeně ještě pálila.

Oběd se nesl ve znamení červené barvy, frankfurtskou polévku doplnily boloňské špagety. A bylo jich mraky, odpadali i největší jedlíci a odmítali i nejzdatnější dojídači Nemo, Asterix. O poledním  klidu hráli asi bocmani nějakou hospodskou rvačku, nejdříve strašně řvali, pak na pokoji pršely tupé rány a pak sténání, naštěstí proloženo občas smíchem. Žádný odpočinek v takovém kraválu nešel.

Na třetí program se jde opět plachtit, jely se další rozjížďky, už to docela všichni umí, těsně za cílem se ale cvakla Šikula, ale bylo fajn, že ji hned vyjela na pomoc pramice naložená dobrovolníky, kteří zavázali loď, převzali věci a část posádky, a vytáhli ji. Regeta se pojede ještě zítra, tak uvidíme, kdo vyhraje. Protože to jezdilo, protáhli jsme program o hodinu a fous přes, takže nám vyhládlo na vdolečky, stejně jako vloni se tu už zase vkrádá cukr, nemluvil jsem záměrně o ledových kaštanech v dopolední přesnídávce.

Po svačině je táborový kvíz na téma skautských znalostí, vodáckých informací a přírodních věd. Vyhrál Bobeš před Marlinem. V poledne se vrátil i Šotek a ten byl třetí. Hned záhy je k večeři tortila s masem a zeleninou, tak ta byla skvělá. Ještě se dodělávaly poslední kvizové otázky a už je tu zase nástup, tentokráte odvelel Džin.

Po nástupu se nenápadně spousta bocmanů vytratila – no aby ne, když se chystala večerní hra, která byla tématicky na vaření lektvaru s čarodějnicí, ale cestou k čarodějnici museli potkat soutěžící asi čtyři osoby, které do lektvaru přispely. Nejúžasnější byl Nemo – kdo by si  pomyslel, jak umí talentovaně skřehotat. Sumec pochystal i unikovku z dámských umývárek, ta byla pro starší, kteří už se nebojí čarodějnice. Za mě to tedy byly úžasné noční hry.

Den 6. – 4.7.2019

Ráno je asi nejchladnější, kolem 13 stupňů. Máme pocit, že už je zase sucho, takže namočit se v Seči není problém. Ke snídani se tentokráte služba vytáhla, maže se máslem a zakrývá se plátky vajíček a turisty. Pro admiralitu byl vymezen speciální neslazený čaj – ale asi byl urologický nebo z kdovíjakého bejlí – čajový lístek určitě neviděl ani zdálky. Chceme urychlit dopoledne, aby se stihl výpad do Seče, ale ono to je těžké, zvláště Sysel a Peggy při kontrole stanů dost řádili a černá vlajka se opět stěhuje, po Ježkovi si ji přebírá Máchal s Křečkem.

Pak už rychle vyměnit kroje za oddílová trika a jde se na výlet. Je to tedy spíše poněkud méně (ne)řízené utrácení kapesného, které značně zvedá morálku. Rákos ještě u brány kázá o nebezpečí točené zmrzliny

a pak už Asterix s bocmany vedou pochod mužstva na Sečské náměstí, kde je krátký rozchod. Ve druhém programu se totiž vedení družin musí vrhnout do pokusu o orientační běh, který přichystal Sysel s Candátem. Běhalo se ve dvou skupinách, vždy se hledalo 6 kontrol, nejlepší zvládli v čase pět. Mladší mužstvo zatím zahrálo s bocmany trefnou hru Sibiř – alespoň se provětrají ty složené komínky ve stanu. Jde o to nabalit si co nejvíc věcí na sebe a pak se prostříhat až do okamžiku, kdy se ostatní postupně svlíkají a vám je pořád hic, když máte tři trika a dvě mikiny, protože jste ještě neprohráli.

K obědu je opět kuřecí vývar a tentokráte vepřový plátek s velkými ulitami, doplněno skvělým zeleninovým salátem. Po obědě se hrála u vody a vodě vodní štafeta, například se plavalo nohama napřed a posádky se zkoušely potápět načas a plnily se odborky plavce, máme už dva, po Šipce splnil včera Máchal a další dva: Vorel a Křeček se o to pokoušeli. Vše směřuje k mohutnému obléhání Plzně ve čtvrtém programu, tak po housce s nutelou (fujtabl) a nanukem se jde na největší bitvu tohoto týdne.

kapitán dojídá poslední nutelu – doufejme, beztak ji tu máme jen kvůli němu…

Největší bitva s obléháním Plzně byla zahájena před pátou, obránci z řad admirality a bocmanů byly obleženy dvěma tábory husitských družin. V lesním terénu se družiny umírněných plížily k ležení radikálních, kuše nataženy, meče nabroušeny, zbývalo jen vykřiknout „Krleš!!“.

Prudká bitva zaplála a zem se zbarvila krví (když si Rohlík narazil koleno), útočníci se sápali do kopce a obránci zdánlivě zataženi vypadali bezbranně, když tu náhle prudký výpad vedený Asterixem, Syslem a Nemem rozvrátil šiky a útočná vlna se rozpadla. Netrvalo dlouho a odražení útočníci se museli stáhnout do výchozích pozic. I mezi obránci však byly ztráty, nicméně Plzeňské lektvary oživovaly obránce zdárně po několik hodin prudkého boje.

Prudké boje pokračovaly několik desítek minut, výpady obránců kosily vlny nepřátel, neúnavní úočníci se opakovaně škrábali nahoru. Nakonec obráncům došel oživovací mok a postupně začali být vyřazováni z boje. Když pak po třech ranách padl i poslední obránce Asterix, který ve smrtelné křeči ještě vyřadil Vosáka a Bobeše, odpor obránců skončil a tím i hra. Bylo na čase opustit zplundrovanou krajinu a jít na večeři.

Mezitím v táboře se dějí i jiné věci, než pustá zábava, například Stopař opravil jednu Vertexu

Všichni přeživší si dali fazolový guláš s chlebem a byli rádi, že už nemusí opětovně do kopce.

Večer jsme měli oddechový, nic už nemáme v plánu, jen odpočívat, hraje se pinec a služba dokonce dotáhla od kontejneru na odpadky nějakou lampu, aby se dalo hrát i s houstnoucím šerem.

Den 7. – 5.7.2019

Poslední regulérní táborový den začal klasicky, rozcvička, snídaně však byla netradiční – navzdory původnímu odporu se Lucka vrhla na výrobu poryče, Děda by si rval poslední zbytky vlasů, kdyby se dověděl, že se do poryče dala smetana namísto obvyklé vody. Ranní nástup odvelel Digger, když Rákos tentokráte vytvářel odměny pro večerní jarmark. V prvním programu byly v lese rytířské souboje. Byla to sekanice, zranil se u toho jeden i druhý Vojtěch (Vojta a Aladin), prostě souboje přináší i zranění. Byla to však jen příprava na závěrečnou „Bitvu u Lipan“, kdy se družiny střetly v závěrečné bitvě. Každý měl své životy a bylo možné je zachránit obvázáním u markytánek, takže za chvíli běhali po lese obvázaní husité. Vyhráli Hraničáři před Templáři, kteří jen snížili svoji celkovou ztrátu v celkovém bodování. Naopak Kališníci díky poslednímu úseku vyrovnali náskok Meče a skončili s nimi se stejným bodovým ziskem. O bod méně celkově získali Haranti, byl to vyrovnaný souboj.

K obědu máme zeleninový vývar a svíčkovou s knedlíkem ! Sledujeme, jestli to někdo půjde vyhodit a bohužel… stalo se a nebylo jich málo – šli to vyhodit…. tak co byste tomu rodičové řekli? Copak Vám ty děti vlastně doma jedí?

Odpoledne se jde plachtit, máme štěstí, fouká nám tak akorát a tak se dojíždí poslední rozjížďky. Bylo by se stihlo všechno v pohodě, ale opět se zadařilo a opět Šikule, která se chvakla tak, že se sjeli záchranné lodě z celé Seče, včetně šlapadel, motorového člunu, naší záchranné pramice a dalších lodí. Prostě komedie pro široké publikum.

Na svačinu se jde pozdě, ale melounu a sušenkám to nevadí. Pak už je poslední program, který směřuje k přípravě táboráku, křestu, jarmarku. Pod vedením Candáta se chystá oheň, kormidelníci jdou do lesa pro materiál na pochodně, sčítá se bodování, aby se pak vyměnily body za peníze, za které se pak na jarmarku bude mohutně utrácet.

Přijíždí spousta hostů, Sam, přiváží Dědu, Gábina zase Petru, Datel s Džínou se taky dostavili.

K večeři tradiční taborove rizoto, pak vyhodnocení taboroveho bodování,  jarmark a výsledky usekovky vyhlásil a odměnil Sumec sladkostmi.

Vše směřuje k táborovemu ohni se sliby a pak uz k vodě na křest.  Máme nová jména u kluků: Rohlík, Máchal, Křeček. U děvčat je Jola, Lepík, Beruška, Borůvka, Vrána, Inka, Valkýra, Tkanička a Čmelda.

A protože se od přehrady vracíme o půl jedenácté a malé plavčice skoro usínají, jde se brzo spát, pouze u ohně ještě chvíli hraje Sumec a Vašek. Ale zítra je perný den, do půlnoci nevydržel nikdo.

Den 8. – 6.7.2019

Ráno vypadá vše jako obvykle, budíček je v čase. Ale už nikoho netrápíme rozcvičkou, přece jen mokré plavky do bedny ocení málokterá maminka. V kuchyni už se pokoušel Džin o míchaná vejce, ale v těch tenkých hrncích předváděl pouze připáleninu na dně a zbytek se tak nějak divně převaloval, když to odlepil ode dna a černé chuchvalce se proháněly hrncem, vzdal to a šel mazat chleby s plátkovým sýrem (škoda jen těch vajec – jsem se docela těšil, ale nešlo nám to s Luckou… asi špatný tlak vzduchu a nízký rosný bod).

Není ani nástup, vlajky už se nebudou vytahovat a tak už jen všichni rychle balí bednu a začíbají vyklízet stany. Na nástupu dostal každý úkol, co má vyklidit a zabazpečit, už v jedenáct by nás měli střídat z Nového Města, takže kalupem. Pomáhají i rodiče, tak to docela fičí, z náměstí mizí pět stanů, vzniklé díry se zacelují přenesením krajních stanů, Digger vede nadvakrát výpravu k vodě pro lodě, a zaklízíme je do loděnice. Druhá nálož už je na vleku k odvozu do Pardubic. Je uklizena společenská místnost, pokoje, kuchyň, vytřeno, odečteny spotřeby vody a energie… a to je konec.

na tábořišti ještě zůstává Rákos se Stopařem a dodělávají podhledy, u klubovny Datel a Džin řídí vykládání lodí a materiálu, který pojede za týden na Isar.

Tak zase za rok na Seči !!!

Co říci závěrem? Tábor celkem dobrý, asi trochu krátký a tak přemýšlíme, jestli to příště nedat na 14 dní. Tedy pokud se to dětem taky líbilo a budou chtít jet 🙂

Za admiralitu sepsal a historii tvořil reportér Džin

Stalý tábor na Seči je pro každého člena oddílu, který je registrován v našem oddíle. Jedná se o spaní ve stanech s podsadou na louce u základny na Seči (Loc: 49°50’15.511″N, 15°38’19.967″E). Základem tohoto pobytu jsou hry v přírodě a na vodě, nácvik pohybu na lodi a ovládání lodě na klidné vodě s výjimečnou možností plachtění. Dále pak společný skautský život v kolektivu. Na tuto akci je potřeba táborová bedna, (jejíž plánek naleznete zde, doufám, že je srozumitelný). V případě problému se sehnáním bedny nás včas kontaktujte. (pozn. předchozí roky se stávalo, že rodiče využívali návštěv na stálém tábořišti nadměrně intenzivně. Chápeme, že se Vám i jim stýská, ale uvědomte si, že dítě si za dva dny zvykne a je v pohodě… Pokuste se na to myslet, než nás navštívíte, budeme to mít o dost lehčí).

Poplatek za tábor

Základní cena tábora je 2.000,- 1.800,- Kč (ceny bohužel jsou stále vyšší), nicméně za aktivní účast na brigádě na základně v červnu poskytujeme slevu 200,- Kč (motivační složka)

Seznam přihlášených (z důvodu přiliš častého zapomínání zaslat nám přihlášku, mnozí platí rovnou zálohy nebo celé platby a přihlášky nikde, nejsme schopni bohužel udržovat aktuální verzi seznamu, proto zde není a nebude nadále aktualizován – ušetřeného času využiju ve prospěch přípravy jiných táborových věcí)

 

Jméno: Záloha Doplatek
1. Rákos
2. Džin
3. Sumec
4. Peggy
5.
6.

Sraz je v sobotu 29. 6. 2019 v 9:00 u klubovny. Zde budeme nakládat vybavení na stálý tábor, které jinak používáme během roku v klubovně a potraviny.

Organizace 1. dne:

1.       U klubovny zdravotník vybere očkovací průkazy, kartičky zdravotní pojišťovny, prohlášení o bezinfekčnosti , souhlas rodičů a dětí s taborovými pravidly a potvrzení o zdravotním stavu od ošetřujícího lékaře (posudek o zdravotní způsobilosti dítěte).

2.       Před odjezdem na základnu každý nastoupí s pádlem a vestou. Těm účastníkům, kdo nevlastní pádlo a vestu, bude na dobu tábora propůjčeno erární vybavení s konkrétním číslem, které na konci tábora vrátí. Následně dle pokynů vedoucího tábora odjedou všichni na základnu. Protože neobjednáváme autobus a musíme na základně postavit stany, žádáme rodiče, aby nám pomohli s odvozem a následným stavěním stanů.

3.       Po postavení všech stanů budou děti rozděleny do stanů s přihlédnutím účasti ve družině a kamarádským vztahům.

4.       Rodiče mohou nastěhovat děti do stanů a udělat první úklid. Věci, které počítáme, že bude mít každý ve stanu jsou:

mýdlo, ručník, zubní pasta, kartáček opalovací krém, sluneční brýle 3 ponožky, 3 trenky, plavky 3 trička, triko s dl. rukávem tepláková souprava, kalhoty, krátké kalhoty, bunda (svetr), pláštěnka, holínky, pokrývka hlavy, modré tričko (ODDÍLOVÉ), kompletní junácký kroj, krátké modré kalhoty ke kroji, šátek – ne krojový, kapesníky, utěrka na ešus, boty do vody (pevná pata), tenisky, boty na výlet, holínky, spací pytel, karimatka (nafukovačku), ešus (3 díly), příbor (lžíce), láhev na vodu, hřeben, šicí potřeby, tužky, lodní deník, KPZ, baterka, svíčky, zápalky, 10 kolíčků, krabička hřebíků, sekerka !, kapesní nůž, 3 metry provazu, malý batůžek, dopisní papír (pohlednice), kvalifikační stupně, stezky, kolečka do rulety, kapesné max. 300,-Kč.

Věci, budou uklizeny v táborové bedně kromě spacáku, karimatky, kroje, ručníku, ešusu a bot.

5.       Před odjezdem rodičů, odevzdají všichni mobilní telefony dětí vedoucímu tábora. V případě nutnosti kontaktu s dětmi (neočekávané okolnosti) volejte na číslo: 604 339 581 (Džin) a dohodneme, kdy je možné dítěti zavolat. Pokud chcete vědět jak se dětem daří, sledujte naše online zpravodajství na této stránce, kde se dovíte jak se vede, co děláme, co bylo k obědu, kdo se převrhl, kdo je táborovým čunětem atd. Nedávejte dětem žádnou jinou elektroniku kromě baterky. Dejte tím dětem možnost být nezávislí na jakékoli elektronice a na ten týden i na rodičích, jistě to zvládnou.

Organizace tábora:

Protože se jedná o týdenní tábor, není organizován návštěvní den!

Během dnů budou mít děti 5 programů na hry a 5 jídel.

Během tábora se opět budeme snažit dávat vědět o aktuálním dění i s fotkami na webové stránky podobně jako v předchozích letech.

Odjezd z tábora:

První rodiče rádi uvítáme v sobotu 6.7. a to již v 9.00, neboť bude potřeba zbourat stany. Před odjezdem každého z dětí si nezapomeňte od zdravotníka vzít očkovací průkaz a kartičku pojišťovny. Tyto doklady budou vydávány po kompletním úklidu tábořiště.

V případě, že byste nemohli pro své dítě na základnu přijet do 12.00, dejte nám vědět a situaci vyřešíme.

 

Pokyny k platbě

Za tábor vybíráme zálohu ve výši 500,- za osobu (splatnost 20.5.). Doplatek pak je vždy třeba uhradit nejpozději do 20.6.2019, dejte nám tímto šanci mít o účastnících jasno s dostatečným předstihem a neřešit platby v týdnu před začátkem, kdy budeme v práci i v přípravách táborů finišovat.

Číslo účtu je: 2500244481/2010. Pro správnou identifikaci platby při odeslání každé platby je třeba zadat následující informace:

  1. Variabilní symbol – uvádějte rodné číslo vašeho dítěte. Toto číslo máme uvedeno v registraci, popřípadě umožní identifikaci dle přihlášky.
  2. Specifický symbol: 0619    (Seč)
  3. Zpráva pro příjemce – pro jistotu uveďte přezdívku či jméno, za koho platíte.

Závazné přihlášky a Potvrzení o bezinfekčnosti

Prosím, připište k Potvrzení o bezinfekčnosti případnou adresu a telefonní číslo, kde budete během tábora k zastižení. Také připište případné zdravotní potíže a braní léků.

Děkujeme

Tábor je podpořen z dotačního titulu města Pardubic „Program podpory volného času“

pce_konik

a dotačního titulu Pardubického kraje