Stálý tábor Seč : 1. 7. – 11. 7. 2020

Adresa: Tábor Vodních Skautů
Kamenná obec 350
Seč u Chrudimi
538 07

(díky za pohledy, počet doručených psaní: 27)

ONLINE ZPRAVODAJSTVÍ:

Den 11. (11.7.2020)

Balit, uklízet, odjet – heslo dnešního dne. Hezký tábor, doufáme, že se většinově líbil a za rok zase na stejném místě!

Den 10. (10.7.2020)

Čeká nás nejteplejší den, víme, že budeme radši u vody. Ráno při prohlídce stanů to lítalo jak na aviatické pouti, Vosák opouštěl zcela prázdný stan Hvězdáře a Lodníka se slovy „Nebylo to tak špatný dneska…“… a to jim zůstala uvnitř jen jedna karimatka, Křeček si pod matraci nasyslil šest papírků od sušenek a Máchal měl najednou celou bednu venku, tedy dnes několik čuníků.

Ale pak hned hlásíme dodržování pitného režimu, zakrýt hlavu (u některých i odstáté uši) a jdeme dolů na přehradu. Plachtění, koupání, docela to fouká, tak odpoledne zase pojedeme. Po poledni svezl Lišák i Lukáše s Aničkou, to už jsme měli za sebou hrachovku s párkem a svíčkovou s knedlíkem.

Už se nám blíží úplný konec, zbývá zahrát poslední úsek, naposledy zajezdit pod plachtami a začneme pomalu balit. Do závěrečné části úsekové hry šli s mírným náskokem Robinsoni, ale Trosečníci v silném tandemu Bobeš-Aladin zabrali a o dobrou hodinu dřívě otevřeli truhlici se závěrečnými indiciemi k pokladu a přeskočili konkurenty. A to opravdu o parník (škoda, že tu žádný nejezdí). Ostatní družiny se opět trápily, bocmani opět předposlední a celkem skončili na děleném 4. místě. Za Trosečníky a Robonsony se nasunul ještě Marlin se svou dětskou družinou Mashnula, Troski těsně čtvrté a na chvostu Španělé.

Celkově to byla nádherná hra, Delfy krásně převzala myšlenku stolní hry a velmi srozumitelně a uchopitelně ji převedla do úseků.

Jenže poslední družiny dobíhaly do základny až v pět, byl akorát tak čas vydat chleba se salámem a okurkou a dojít nadvakrát naložit lodě. Moderní technika říká, že se nachyluje k dešti, a tak co se dokáže zaklidit dnes, nemusí se zítra tahat prosáklé vodou. Digger sjel k lodím, část admirality a bocmanů házela lodě, část chystala závěrečné vyhodnocení s rozdělením cen a do toho kuchyně smažila sýr s bramborem.

Vyšlo to všechno akorát… kuchyně vydala skoro poslední jídla, od vody se vše vytahalo nahoru, Tříska uzavřela hodnocení družin a rozdala body, když začalo před osmou krápat… a pak cedit. Nástup jsme si ale dali, jsem vodáci a tedy nejsme batolata ani z cukru. Vlajku jsme spustili a pak už jen burza o spoustu cen, cetek, ale i pěkných nožů nebo her. Burza byla tentokráte opravdu hodně bohatá.

To už se ale nad Sečí zatáhlo a prší…. no tak snad to nebude zítra na balení tábora taky tak hrozivé, i když předpověď je na nás nelítostná. Ale věříme, že nám počasí připraví podobný zážitek jako na posledním večerním nástupu:

Den 9. (9.7.2020)

Aby se všechno stihlo, zvykli jsme si už začínat den 7:05 a pak odbíhat na rozcvičku s návratem kolem půl osmé. To je tak akorát doba, kdy služba finišuje se snídaní. Dnes máme chleba se šunkovým nebo s Vysočinou. Pomohl nám dneska i Rákos, ale pak začat dělat nekaloty, na chleba s šunkovým salámem dávat jedno kolečko Vysočiny navíc se slovy: „to je bonus!“. Již to bylo podezřelé, protože jinak by zakázal i máslo. Vydali jsme hladce 80 krajíců, ale dost zbylo. Po nástupu se nejde na vodu, protože dnešní ohlášené hrátky na vodě jsou nakonec vlastně v lese.

Svačina nás nezdržovala, rychle všichni zkousli nějaký ten Brumík, BeBe nebo Horalku a jede se rychle dál. Někteří jdou na plachtění,

ti co nechtějí, jdou na vycházku směrem k Židovskému hřbitovu a po návratu do lesa na dříví a hlavně chrundí. Po vydatném lijáku přivezli dvě promáchané kárky, kormidelníci odpoledne kroutili hlavami, jak s tímto mají vytvořit pochodně na podpal. Nakonec něco připravili, ale že to nakonec byly nervy, se dozvíte později. K obědu zapékáme francouzské brambory, celkem sedm plechů (což na jednu malou troubu byl úkol na tři hodiny).

Po poledním klidu se na tábořišti rozjely různé hry,

Delfy zadává další hru s tématem otevření deníku trosečníka, zapojení bocmani byli opět předposlední… bohužel…,

Ke svačině byla vánočka s máslem a marmeládou, někteří by vytrvale plachtili, ale hladina byla jako sklo. A tak se zahrála hra na pašeráky s úkolem propašovat přes komisi celníků co nejvíce věcí poschovávaných po kapsách, nohavicích, kapucách, mikinách nebo fuseklích.

Družiny dokonce dokázaly pronést dvě pingpongové pálky (asi největší úspěch). Večeři máme z jednoho hrnce, poctivou gulášovou polívku ze 4 kilo hovězí krkovice. Ta byla tak silná, že se bránila i vylézt z hrnce. Večer jsme měli táborák, nejprve jsme málem nezapálili, protože to bylo opravdu vlhké a navíc se louče kormidelníků ukázaly jako nedostatečné, nevytrvalé a tak jsem zažil dlouho nevídaný jev, že se někdo snažil rozfoukat táborák.

Nakonec to třece jen chytlo z Marlinovy strany, mohl být osloven Wah-Konda a zahájeny slavnostní sliby vlčat, světlušek, skautů a skautek.

Splnili: Klárka, Užovka, Speedy, Ježek, Ezop, Jirka, Bořek, Jakub, Péťa a nakonec i Jáchym ,který si nakonec dodal odvahu a šel do toho! U táboráku jsme zahráli tentokráte i hry (krom písniček), soutěže (Jela babička na výlet, živé pyramidy, pantomimu) i tichou poštu, kdy se jednoduchá věta „Pochvala do kuchyně“ změnila na „Kočka vykradla kurník“ a na závěr famozní scénku „Traktorista“, kterou neskutečně skvěle pod režií Lišáka sehrál Aladin! To už se setmělo a nastala chvíle křtu. Sešli jsme k přehradě a přivolali Neptuna, po nezbytných procedurách, řadě proslovů máme nově do vodní říše přijmuty Tučňáka, Kamzíka, Medvěda, Kulíka, Cvrčka, Kečupa a Tikky. Všichni statečně prošli zkouškou, nejlíp tedy asi šoumen Kečup.

Den 8. (8.7.2020)

Sychravé ráno ze spacáku vůbec neláká, ani teploměr na 13 stupních není reklamou na rozcvičku. Ale mužstvo je smířené s nevyhnutelností ranní koupele a statečně se každé ráno vrhá do vody… to je asi zvyk, který se doma rychle odnaučí. Pekař nám dovezl koláče čtyř náplní, nejdříve mizí tvarohové, pak ořechové, po nich jablečné a prohrávají makové. Tušíme, že se počasí pokazí, ale bohužel ani kloudně nefouká, takže se nedá plachtit. Dopoledne sice ještě máme přednášku na suchu, ale spíš je to na hry v suchu,…vody si užijeme dost.

V prvním programu si dvojice svázaly ruce a běhaly do lesa pro co nejvíce dílků do hry…k tomu mi dovolte poznámku… když dvojice se svázanýma rukama obíhá strom, je vždy výhodnější obíhat ho ze STEJNÉ strany. Ušetříte si tím bolestivé okamžiky prozření, že strom je neprostupný a z masivního dřeva, že dezinfekce štípe a nakonec ještě potupně neskončíte zapsáni do zdravotního deníku jako ty nejposlednější z bačkor. Tak to se přesně stalo dvojici Bobeš-Aladin.

Po svačině z perníku se odehrála úseková hra. Již jdeme do finiše, před námi je jen několik málo částí a je možné, že se podaří některým družinám nejen odplout z ostrova, kde se nedá nic jíst  a pít (to tedy není náš případ), ale zvládnout i nalézt a otrevřít truhlu s pokladem….no uvidíme, nepředbíhejme.

K obědu dnes není polévka a místo ní se vydává tvarohový dezert, hlavním chodem je ale slepice na paprice s vřeteny.

Mraky na oboze nás mohly pouze překvapit tím, že by z nich ohlášený déšť nakonec nevypadl,… ale převápko se nekonalo, začalo drobně a vytrvale pršet kolem druhé hodiny. Bocmani měli několik připravených her do společenské místnosti, jeden program jim to vydrželo, ale po svačině jsme už vydýchaný prostor opouštěli víc. Rosnička a Džin poučovali nováčky a vlčata přecházející do skautu o skautských sliebech a symbolice. Pampy se zase vydal s několika borci do lesa na plížení v extrémním terénu. Extrémní asi byl, protože Hvězdář a Lodník přišli z lesa se dvěma kily jehličí na břiše a nohavicích a trvalo deset minut, než se dokázali umýt alespoň do suchého stavu. Ale zase se bylo na co těšit, protože jsme vydávali hot-dogy (odpoledne běžel kolem jeden raťafák, tak se hodil…. žert pochopitelně…vždyť by to bylo pro nás málo….). Každý dostal 2 rohlíky, pouze Rohlík stál vytrvale v trvalém dešti frontu o délce jedné osoby ve snaze vyžebrat šestý párek… ale z dietetických důvodů jsme mu už nedali.

Večerní plány rušil trvalý drobný déšť, hráli jsme deskové hry, karetní monopoly a další hitovky, ale nakonec se setmělo a bez nástupu jsme šli spát a doufali, že zítra bude zase hezky.

Den 7. (7.7.2020)

Ráno jako když vymaluje, ale oproti předchozím dnům se dost ochladilo, to jsme poznali podle toho, že si v kuchyni (jinak vyhřáté na příjemnou teplotu nažhavené sauny) zavřeli levou okenici, aby tam nebyl takový průvan. Fouká, tak se snad dneska konečně pořádně zaplachtí. V prvním programu úsekovka, byl to dost velký křik a nakonec se stejně vybíhalo pro nápovědu do lesa. Služba se mezitím vrhla na motání bramborových knedlíků. Výpečky byly hotovy už od včerejška, jen je Lukáš proháněl troubou, aby v tom luftu nebyly za chvíli na pokojové teplotě.

Tušíme, že se počasí chystá zase přispět dalším deštěm, proto chceme využít co nejvíce času pod plachtami. Před obědem se jde na vodu, po obědě zrovna tak. Jediný problém, byl v počtu bramborových knedlíků v sestavě knedlo-vepřo-zelo. Někteří se tak narvali, že se pak na lodi posunulo těžiště. Bylo červené i bílé zelí, maso ze superplecka, k tomu ještě polévka ze zeleniny s kapáním. I odpoledne pěkně foukalo, kdo chtěl, stihl si zajezdit. K přehradě se svezl i svačinový meloun.

Po celý den se kolem Rákosovy boudy motali dělníci jako můry kolem lampy a dokončovali demolici jeho svatyně. Když strhli poslední zeď, zjistili, že tím otevřeli stěnu sousední dílny jako pixlu na sardinky.

Odpoledne přivezl Digger OSB desky a provizorně tu díru uzavřeli a teď si do ní Rákos vyřezává okno…. nevíme přesně, na co to okno bude, až se bouda zase postaví, protože pak se bude koukat z dílny přímo…. do zdi! Myslíme si, že kdyby ušetřil nějakou kačku z tábora, tak by si tam nechal udělat i výtah, minimálně do podzemní garáže… , ale rozsah rekonstrukce zatím nebyl oficiálně oznámen. Před večeří se chystá táborový oheň, chceme stihnout ještě jiný, než jen úvodní a slibový táborák. K večeři čerstvá paštika od řezníka, pár míchaných vajíček a spousta chleba završuje gastronomickou část dne. Není to všechno, protože po nástupu (hned během vteřin) začal letecký den, který byl ohlášený… no pár beden letělo, byl to dost binec, který si nechceme vzhledem k mravencům, myším nebo jiným breberkám nechceme dovolit.

Pak se ještě stihl táborák

a o půlnoci pro nejmenší půlnoční pochod na Muší vrch… to je tam co stojí ten kříž po té masové vraždě svatby ze třicátých let…. no tak … tak ne… jen tam jsou mouchy. Ale měsíc svítil krásně, podmalovaná atmosféra pro noční vycházku to byla.

Den 6. (6.7.2020 – pondělí – státní svátek)

Óoo Dio (překl. Ó bože)!
Proč jen musí být i ve státní svátek rozcvička dřív o 15 minut (čti v sedm), poležet si do 7:15 by mi třeba stačilo… ale Nemo pozorovatelským okem usoudil, že se ráno nestíhá a tedy…. vstává se dřív vy darebáci. Naštěstí kuchyně je přichystaná a má navařený poryč – možno dochutit marmeládou, povidly, rozinkami, grankem, jogurtem, a dalšími sladidly. Po nástupu rychle obodovat a v prvním programu bude další lesní běhačka. Bocmani a naše maminy na rodičovské nafoukaly desítky balonků,

bude se na ně střílet z luku.

…moc toho tedy netrefili.

Pak byla úsekovka pro druhý program. Jen si do toho řeklo svoje počasí, jakmile totiž vyběhly posádky směr les, přihnal se od Třemošnice mrak a pustil sprchu. Chvíli nato ještě jednu… a docela vydatně. Ochladilo se o deset stupňů a služba dala radši na čaj. Drobný déšť vytrval až do oběda. Oběd byl kombinací gulášové polívky (ta byla…. dvě hodiny tažený cibulová základ dal takovou sílu, že to nechtělo ani být vyndáno z hrnce) a buchtičky s vanilkovým krémem… celý předchozí večer se peklo deset plechů buchtiček a teď se tím mohlo mužstvo doslova ucpat.

Kolem druhé se počasí stále neumoudřilo a Tříska rozhodla, že při pozemní aktivitě zajde mužstvo na Oheb – aby byl za tábor alespoň jeden výlet. Pláštěnky, bundy a šlo se, naštěstí přestalo cedit, občas vylezlo sluníčko, tak to nebylo závratně mizerné a půl páté jsme byli nazpátek.

Po návratu ještě pár her na hřišti a Dušanova další naučná půlhodinka s ustrojenou pramicí na suchu.

K večeři byla tuňáková pomazánka s chlebem, vymazali jsme úplně všechny chleby, včetně toastového, nemáme už ani drobek, naštěstí nám pekař ráno doveze další dávky. Večer kolem desáté připravil Sumec únikovou hru pro trojice, každá družina vyslala své zástupce, šlo se po hodině, takže poslední se dostali na řadu až ve tři ráno.

A nakonec něco ze seriálu: „Naše spokojené děti“

Den 5. (5.7.2020  – neděle)

Dovětek neděle je důležitý, protože je to dnes bez rozcvičky, ale jakousi záhadnou náhodou se snídaně neposouvá – naopak se vstává dřív a mužstvo se houfuje u kuchyně, jako by týden nejedlo. Ořechový a tvarohový závin s kakaem se vydal do posledního drobku a kapky, ještě jsme přihřáli čočkovku pro zájemce (asi dva) a pak Lukáš pohotově zalovil v myšlenkovém šuplíku s nápisem „improvizace“ a při neděli jsme namísto sekané zařadili vyšší kvalt a dali se do výroby řízků a škrábání brambor. Mužstvo bojovalo v lese, zatímco zástupci admirality bojovali s bramborami.

Druhý program úsekovka, která měla být jedna z nejtěžších, nicméně řada družin překvapila a třeba Šotek to zvládl skoro v rekordu.  Naopak bocmani si lámali hlavy, ale opět z toho bylo pouze předposlední místo. V ušetřeném čase se zahrály bocmanské hrátky – hutututu a král… naštěstí to Peggy neviděla, ta byla u vody.

V kuchyni mezitím smažící orgie a bramborová kaše v prádelním hrnci. Dáváme i specialitku – brokolicovou polévku. Naše masovo vývarové křídlo vedené Rákosem to dost překvapilo a zahájili protestní hladovku a pomohl až pohled na řízek v ešusu. Zelenino anticukrové křídlo pod kohortou Džina však vzalo kastrol útokem a z patnácti litrů zbyly nakonec 4. Byla vynikající, zpátečníci, co se neodvážili ochutnat!

Po poledním klidu jdeme dolů k vodě, kde měl hlavní slovo Candát (plnění plavání) a následně Rákos (plachtění). Bocmani toho pohříchu využili a dali si těžkou hawai. Máme nyní osobního kouče Dušana, tak věříme, že nám pomůže s plachtařskou technikou. Začalo to tedy u vody a v pozdějším odpoledni se v jídelně konala přednáška o technice plachtění, materiálu, s kterým v oddíle pracujeme, zejména řešíme plachty, ty máme opravdu v zoufalém střihu.

Dotazy přerušila večeře v podobě těstovinového salátu a bocmani Šikula – Vosák se smekali po kuchyni sem tam. Zejména Šikula se osvědčila při míchání těsta na dukátové buchtičky tak, že bude s Lukášem asi ještě péct vlastní housky… opravdu mákla a vydržela až do osmi, kdy už bylo dávno po nástupu.

Na noc byl pro nejstarší skauty připraven výsadek. Sumec odvezl čtyři borce do hlubin lesů, tak se snad do budíčku vrátí.

Den 4. (4.7.2020)

Začínáme si sami posouvat budíček. Začali jsme vstáváním o půl osmé, ještě včera jsme to stáhli na čtvrt (to bylo ono památné vypínání proudu) a dneska vyhodnotil Lišák, že jsou stejně všichni vzhůru a dal budíček už v sedm. A stejně jsme snídani stíhali jen tak tak. Po toastech nezbylo nic, ale alespoň jsme navázali s houskama se salámem a/nebo sýrem. Po nástupu byla řezačka v lese s vlajkami – tedy klasická bitva o vlajku.

Jako přesnídávka se vydal sladký koláč – tvarohový povidlový a pro nejpomalejší s jablky. Ve druhém programu jsme šli na vodu, kde byly hrátky všelijaké, ale nejzajímavější byla hra, v níž posádky vozily na pádle naplněný ešus. Pro jistotu přivázaný…

přesto se našli borci, kteří jej utopili, takže Aladin od dneška už pracuje pouze s malým dílem. K obědu je čína (z českého pórku, mrkve, cibule, česneku), podáváno s rýží. Zdálo se, že by to mohlo být málo, tak se jako předskokan vydávala čočková polívka. Po poledním klidu přišel další díl úsekovky, kdy nejdříve musela být získána šifra (přesunem do přístavu), následně s vyšším příspěvkem radících čarodějnic byl vyluštěn další číselný kód slibující únik z ostrova. Na prvním místě konečně bocmani (měli radost)

a další změnou byl konečně vyšší bodový zisk pro Španěly. Ke svačině byl termix a rohlík (loupák), pak už se v tábořišti uzlovalo, morseovkovalo, zdravovědilo, ale i blblo.

Přijel nás navštívit až z Tanvaldu Dušan s manželkou, kteří nám snad pomůžou líp plachtit a tak před večeří vyběhli bocmani k přístavu pro loď, na suchu se oplachtila (abychom se dověděli, že s těmito plachtami bude lepší tu loď pouze přikrýt, ale na plachtění se to moc nehodí), a tak se začaly shánět lepší plachty…ani pro ty nejnovější nebyly nalezeny žádné superlativy. Snad jen, že když se správně ohne přes ráhno, tak by do lodi aspoň nepršelo, tedy žádná chvála ani sláva

Večer jsme si dali chilli con carne, ale radši piánko verzi bez pálivých věci. Po obědě s čočkovou a večeři s fazolemi jen doufáme, že nám přes noc neodstartují stany nějakým raketovým pohonem.

Den 3. (3.7.2020)

Ráno nás budí demoliční práce – to přijeli dělníci, že buňka kapitána Rákose byla nahlášena jako bezpečnostní riziko pro celý kraj a je třeba ji odstranit. Lišák běhal po náměstíčku ve čtvrt na osm a halekal, že vypne proud … to bylo místo budíčku. Podle původního plánu jsme se sázeli, jestli když se do toho kopne, tak se to za A) rozsype, za B) prokopne, za C) překlopí. Velký omyl. Po usilovné práci pěti dělníků se podařilo pouze odstrojit základní obložení a podlahu, střechu a vnitřní výztuhy. Pak to dělníci vzdali, že mají padla (bylo už 11h dopoledne) a takovou rasovinu nemají v pátek zapotřebí.

Mezitím jsme dopoledne při chladném počasí hráli AZ kviz a Džin zkoušel vysvětlit organizaci přístavu a lodě, které využíváme, někteří si plnili body, ale většina ani nechtěla. Ale třeba Šotek splnil celou odborku Vodák a stal se prvním patronem odborky, Šipka si jako první z holek dokončila plavčíka 1. stupně!

K obědu byl guláš s chlebem, polívka vývárek dvanáct hodin tažený a bylo toho akorát.

Polední klid utekl jako voda a začal již třetí úsek táborové hry. Po úporném běhu na špici dostali další z nápověd a přišlo na řadu pekelné přemýšlení jak prolomit utajený kód z obdržené kartičky. Nejhůř to šlo bocmanům, nakonec se vydali k čarodějnici pro nápovědu, tam když udělali trestných 200 kliků dostali nápovědu – kterou už věděli…. po tomto propadáku skončili dnes předposlední. Na odpoledne vyhlásil Lišák kuLIŠÁRnu, kdo chtěl plachtit, šel plachtit a ostatní vyslal do lesa na chrundí do táboráku – večer  bude táborák.

Nemo řídil stavbu pagody o 4 patrech a služba zatím jela opekání 300 toastů – opéct, šunka, sýr, zapéct… trouba a kamna na plný cééééres dvě a půl hodiny, ale byl to úspěch…. Rohlík, Ježek, Máchal nebo Fanda dokázali stlačit celkem 8 toastů….tedy.. šli si 6x přidat!

A nakonec jsme dokázali zahltit i Lišáka!

Večer nástup a hlavně zahajovací táborák,

kdy se za vedení Lišáka a Sumce konečně začalo trochu víc zpívat…

bylo to fajn, mít dvě kytary, protože se přidal Hvězdář, který rozdal zpěvníky a zahrál zas něco jiného než Ascalonu a Boba Hurikána…. takže Pokáč a Ivan Mládek… a docela se to chytlo.

Den 2. (2.7.2020)

Hned první ráno a mokrá rozcvička, to je tím, že se začíná tak netradičně ve středu, kdyby byl začátek klasicky v sobotu a první ráno neděle, tak je to bez rozcvičky. Takto se muselo mužstvo ponořit do vod přehrady a pak se ještě radši osprchovat ledovkou z umyvárky. Ale zvládli všichni. Je stále krásně, po nástupu přišly první prohlídky stanů a smutek z odhaleného nepořádku. První program si bral Sumec a odvedl všechny do lesa, odkud po chvíli telefonovali místní, jestli tam ten zvěřinec bude dlouho. Snídaňová vánočka byla doplněna banánem a pak konečně k vodě, jdeme vyzkoušet nosnost pramic a kánoí. Odhadem jsme na pramici dokázali naložit přes dvacet dětí….než šla ke dnu, kánoe taky zvládla dost, ale tam se ochotníci převrhli dřív, než je zalily temné vody. Následovalo blbnutí, bocmanské hrátky, cvakání a cachtání. S rostoucí teplotou to bylo fajn.

Mezitím pracovní četa kuchyně vytvořila bramborový krém a na vařičích redukovala rajskou omáčku až do konzistence polotekutého lepidla – ovšem s chutí michelinské hvězdy… a to ještě Lukáš našel jen jednu pořádnou pixlu protlaku, jinak by dokázal ještě silnější parádu, ale i takto to bylo mistrovské dílo. Do toho masové koule uválené o den dříve Syslem, Kurýrem a Vosákem. Na výdeji oběda byl hukot, do každého to padalo se zvukem vypouštěné vany.

Po obědě se nám zjevily na obzoru mraky a druhá část úsekové hry, už byla pod mraky.

Naši trosečníci měli s pomocí mapy nekonečného moře odhalit skrytý kód čísel,

předtím ale trocha fyzické housenkové práce, než si vysloužili další část informací k úniku.

Ale pak už se to tak trochu vymklo. Ještě stihl Pampy vydat tatranku a nad Třemošnicí jsme viděli první blesk a o střechu pleskla první kapka.

„To nevadí, dokud vidíme od brány tábora na hřeben lesa pod Javorkou, není to tak zlý!“…. chlácholil Džin.

Za dvacet minut nebyla vidět z jídelny vidět ani ta brána.

Liják zabral tak, že okapy nad budovou nestíhaly odvádět vodu a ta přetékala před pokoje, kde se slila v jednu mohutnou strouhu vody.

Do toho blesky (ale ty byly nejblíž kilometr – celkem nás to naštěstí minulo) a vydatný déšť do již promoklé hlíny opravdu nevsakoval lehce. Vše odtékalo vehementně asi čtvrthodinu, ale to stačilo Stopařovi s Lišákem k zapsání dalšího prvosjezdu…první co projeli základnou v kánoi. Mrkněte se jaký rozdíl se může odehrát během hodinky

Mužstvo nemoklo a ve společenské místnosti vrhalo vlaštovkami, převracelo želvičky a došlo i na brutálnější hry, jako utrhni kormidelníkovi nohu nebo kolik lidí si sedne na jeden klín.

Džin pak vytáhl vlčata a světlušky k plnění odborek a stezek, po dvaceti minutách to zopakoval u skautů, drobný dešť se k těmto výukovým úvodům hodí.

K večeři vajíčková pomazánka, do které jsme dali co se jen vešlo… a zaprášilo se po ní, stejně jako po zbytku kuřecí rolády. Na nástupu se večer dovídáme, že ke snídani bude zítra „Sladké překvapení“, a že to bude překvapení i pro kuchaře, cože nám to přivezou od pekaře. Ve společence pokračovaly karty, šachy, piškvorky až do večerky.

Den 1. (1.7.2020)

Tábor zahájen, děkujeme všem rodičům za hladký průběh nájezdu, respektování nevjíždění do areálu a prvotní úklid. Ještě hrdinně před obědem jsme byli připraveni na běžný běh.

Máme naklizenou kuchyň, zvládlo se loupání brambor …. tedy nejsou na to děti zrovna zvyklé, asi doma moc nenaloupají, ale měli jsme v jedenáct už skoro 20 kilo, stačilo to jen našťouchat. Lukáš do toho zvládl kuřecí roládu, luxusní výpek a s okurčičkou. Oběd na čas ve 12:30. Mužstvo dokonce před tím zvládlo i vykoupání v přehradě… voda tedy trochu kvete.

Prošli jsme tábořiště, vysvětlili většinu pravidel bezpečnosti a zdravotních nástrah (Džin a Peggy),  a přišlo rozdělení do družin.

Mezi kormidelníky Marlina, Šotka, Světlušku, Bobeše a Rohlíka se přerozdělilo dalších 23 dětí, máme 5 družin

Ke svačině jsme vydali banán a buchty a před večeří začala Delfy úsekovou hru „Únik z ostrova“. Prvním úkolem družin bylo získat zlatý disk a část deníku trosečníka, který únik z ostrova nezvládl a bídně tam zahynul…nicméně nechal našim družinám cenné rady.

Snad tedy na do 11. července unikneme… musíme. K večeři se nám podařilo zachránit z vraku lodi několik buřtů.

Z důvodu preventivní „izolace“ účastníků tábora NEJSOU povoleny žádné NÁVŠTĚVY! Vždy nás navštěvuje řada příbuzných, přátel, bývalých členů atd., tentokráte se nedostanou ani přes bránu. Respektujte naši snahu ochránit tábor před zavlečením nákazy.

Stálý tábor na Seči je pro každého člena oddílu, který je registrován v našem oddíle. Jedná se o spaní ve stanech s podsadou na louce u základny na Seči (Loc: 49°50’15.511″N, 15°38’19.967″E). Základem tohoto pobytu jsou hry v přírodě a na vodě, nácvik pohybu na lodi a ovládání lodě na klidné vodě s výjimečnou možností plachtění. Dále pak společný skautský život v kolektivu. Na tuto akci je potřeba táborová bedna, (jejíž plánek naleznete zde, doufám, že je srozumitelný). V případě problému se sehnáním bedny nás včas kontaktujte. (pozn. předchozí roky se stávalo, že rodiče využívali návštěv na stálém tábořišti nadměrně intenzivně. Chápeme, že se Vám i jim stýská, ale uvědomte si, že dítě si za dva dny zvykne a je v pohodě… s ohledem na opatření COVID nás však letos nenavštěvujte vůbec).

Poplatek za tábor

Základní cena tábora je 3.000,- Kč (počítáme s případnou slevou za účast na brigádě, bylo by to 300,- Kč).

Sraz je ve středu 1. 7. 2020 v 9:00 u klubovny. Zde budeme nakládat vybavení na stálý tábor, které jinak používáme během roku v klubovně a potraviny.

Organizace 1. dne:

1.       U klubovny zdravotník vybere očkovací průkazy, kartičky zdravotní pojišťovny, prohlášení o bezinfekčnosti , souhlas rodičů a dětí s taborovými pravidly a potvrzení o zdravotním stavu od ošetřujícího lékaře (posudek o zdravotní způsobilosti dítěte) nejlépe s letošním datem. Proběhne bezkontaktní měření teploty.

2.       Před odjezdem na základnu každý nastoupí s pádlem a vestou. Účastníkům, kteří nevlastní pádlo a vestu, bude na dobu tábora propůjčeno erární vybavení s konkrétním číslem, které na konci tábora vrátí. Následně dle pokynů vedoucího tábora odjedou všichni na základnu. Protože neobjednáváme autobus, žádáme rodiče, aby nám pomohli s odvozem.

3.       Po příjezdu na základnu budou děti rozděleny do stanů s přihlédnutím účasti ve družině a kamarádským vztahům. S ohledem na hygienická opatření by měli přednostně bydlet spolu sourozenci, striktně oddělíme dívky a chlapce. Vzhledem k dešti z pondělí a stavu trávníku v bráně a okolí nebude rodičům umožněn vjezd do základny, veškeré věci se budou nosit od brány. Doporučujeme odvážet více dětí jedním z rodičů a bednu přihodit do Tranzitu a na vlek a rozloučit se již u klubovny…nebo parkovat podél živého plotu z vnější strany.

4.       Rodiče mohou nastěhovat děti do stanů a udělat první úklid. Věci, které počítáme, že bude mít každý ve stanu jsou:

mýdlo, ručník, zubní pasta, kartáček opalovací krém, sluneční brýle 3 ponožky, 3 trenky, plavky 3 trička, triko s dl. rukávem tepláková souprava, kalhoty, krátké kalhoty, bunda (svetr), pláštěnka, holínky, pokrývka hlavy, modré tričko (ODDÍLOVÉ), kompletní junácký kroj, krátké modré kalhoty ke kroji, šátek – ne krojový, kapesníky, utěrka na ešus, boty do vody (pevná pata), tenisky, boty na výlet, holínky, spací pytel, karimatka (nafukovačku), ešus (3 díly), příbor (lžíce) v látkovém pytlíku, láhev na vodu, hřeben, šicí potřeby, tužky, lodní deník, KPZ, baterka, svíčky, zápalky, 10 kolíčků, krabička hřebíků, sekerka !, kapesní nůž, 3 metry provazu, malý batůžek, dopisní papír (pohlednice), kvalifikační stupně, stezky, kolečka do rulety, kapesné max. 300,-Kč.

Zvláště žádoucí je vlastní ručník, dvě textilní roušky a případně i jednorázové (budete-li mít). Budeme je asi potřebovat minimálně, cestu do civilizace (čti Seč) nemáme v plánu (maximálně jednu). Dále vlastní kompletní jídelní sada (ešus) včetně příboru! Příbor bude mít každý ve svém vlastním látkovém pytlíku.

Věci, budou uklizeny v táborové bedně kromě spacáku, karimatky, kroje, ručníku, ešusu a bot.

5.       Před odjezdem rodičů, odevzdají všichni mobilní telefony dětí vedoucímu tábora. V případě nutnosti kontaktu s dětmi (neočekávané okolnosti) volejte na číslo: 604 339 581 (Džin) a dohodneme, kdy je možné dítěti zavolat. Pokud chcete vědět jak se dětem daří, sledujte naše online zpravodajství na této stránce, kde se dovíte jak se vede, co děláme, co bylo k obědu, kdo se převrhl, kdo je táborovým čunětem atd. Nedávejte dětem žádnou jinou elektroniku kromě baterky. Dejte tím dětem možnost být nezávislí na jakékoli elektronice a na těch deset dní i na rodičích, jistě to zvládnou.

Organizace tábora:

Během dnů budou mít děti 5 programů na hry a 5 jídel.

Během tábora se opět budeme snažit dávat vědět o aktuálním dění i s fotkami na webové stránky podobně jako v předchozích letech.

Odjezd z tábora:

První rodiče rádi uvítáme v sobotu 11.7. a to již v 9.00, neboť bude potřeba zbourat stany. Před odjezdem každého z dětí si nezapomeňte od zdravotníka vzít očkovací průkaz a kartičku pojišťovny. Tyto doklady budou vydávány po kompletním úklidu tábořiště.

V případě, že byste nemohli pro své dítě na základnu přijet do 12.00, dejte nám vědět a situaci vyřešíme.

Přihlašování na tábor nově probíhá přes online rezervační formulář !

Pokyny k platbě

Za tábor vybíráme zálohu ve výši 500,- za osobu a to do 10.6.2020. Doplatek pak je třeba uhradit nejpozději do 24.6.2020, dejte nám tímto šanci mít o účastnících jasno s dostatečným předstihem a neřešit platby v týdnu před začátkem, kdy budeme v práci i v přípravách táborů finišovat.

Číslo účtu je: 2500244481/2010. Pro správnou identifikaci platby při odeslání každé platby je třeba zadat následující informace:

1. Variabilní symbol – uvádějte rodné číslo vašeho dítěte. Toto číslo máme uvedeno v registraci, popřípadě umožní identifikaci dle přihlášky.
2. Specifický symbol: 0620    (Seč)
3. Zpráva pro příjemce – pro jistotu uveďte přezdívku či jméno, za koho platíte.

Potvrzení o bezinfekčnosti (Použijte toto znění zahrnující COVID-19), Závazné prohlášení dětí (a rodičů)

Prosím, připište k Potvrzení o bezinfekčnosti případnou adresu a telefonní číslo, kde budete během tábora k zastižení. Také připište případné zdravotní potíže a braní léků.

Děkujeme

Tábor je podpořen z dotačního titulu města Pardubic „Program podpory volného času“

a dotačního titulu Pardubického kraje